Ožralá kobyla

Tomáško Vojta Kiďák

1:Můj kC#ůň je vlastně kG#obyla, co nF#a hřbetě mě nC#osila,
když jsem byl ještě malý dítě hrG#avý,
teď kC#e stáří je prG#aštěná, a kdF#yž chci skočit dC#o sedla,
kope, kouše, prG#ostě nemá mrC#avy.
R1:Když řeknu "čG#ehý", jde klidně "hC#ot",
když jí dám vD#7ostruhy, zastaví krG#ok,
C#echno dělá nG#avopak, teď dF#ostala chuť nC#a koňak
a na pravej nG#ámořnickej grC#og.
2:Cik-cak chodí vod mládí, sem-tam kousne do trávy,
jen vočíčkama přivožrale mžourá,
rum už z dálky zavětří, a já tuším neštěstí,
že se dneska večer zase zbourá.
3:Má kobyla je praštěná, kus světa se mnou sjezdila
a v každým městě po hospodě pátrá,
jak jí mám být příkladem, když mě vidí den co den,
že mi měkne mozek, tvrdnou játra.
R2:Řeknu "čG#ehý", jde klidně "hC#ot",
dám jí vD#7ostruhy, zastaví krG#ok,
C#echno dělá nG#avopak, teď dF#ostala chuť nC#a koňak
a na pravej nG#ámořnickej grC#og.
3:Až nás Pánbůh zavolá, tak moje stará kobyla
mě u nebeský brány jistě shodí,
svůj vratkej krok zamíří tam k nebeskýmu šenkýři
a vodtamtud nás nikdo nevyhodí.
R1:+ /: C#a na pravej nG#ámořnickej grC#og ... :/
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:34:57.918+00:00
Výsledky hledání: